středisková chata ve zlatých horách

Byl pátek podvečer a s dětmi jsme se sešli na nádraží ve štítině odkud jsme vyráželi vlakem do zlatých hor. Připojili jsme se k našim kamarádům z Háje ve Slezsku a začali se seznamovat. Cesta trvala přes dvě hodiny a nakonec jsme se tam opravdu dostali. Do chaty nám zbývalo dorazit necelých 5 km a my doufali že nás nestihne déšť takže jsme práskli do bot. Déšť na nakonec stejně dohonil a mi lehce zmokli. Naštěstí nás ale čekala teplá a příjemná chata Maya, kde jsme se vysušili, zahřáli a hlavně dobře najedli. Dorazili jsme docela pozdě, ale i tak jsme stihli seznamovací hry a rozdělili se do skupiny. V sobotu ráno jsme vše zahájili rozcvičkou, ta byla venku pod vedením Vaška. Po vydatné snídani kdy bylo venku škaredě a pršelo jsme se zabavili hrou, kde děti hledali po chatě lístečky a ve svých skupinkách museli složit příběh o tom jak to vlastně bylo u nás se skautingem v minulosti. Všechny družiny nakonec úspěšně našli všechny části příběhu a přednesli jej. Po vynikajícím obědě, který nám uvařila Hanka následoval krátký odpolední klid a poté výlet na Polské Hranice kde jsme se vyšplhali na kopec s názvem Biskupská Kopa. Po cestě zpátky na chatu jsme se zastavili do polské hospůdky, kde jsme se občerstvili a pak pokračovali za zpátky domů. Večer následoval program vedený rovery, kde se hrály všelijaké hry. Vedoucí mezitím rokovali na střediskové radě. Vše bylo zakončeno výstupem Vaška který nám všem roverům a vedoucím ukázal jaké to je být dobrovolníkem v Dánsku a Švédsku. Nedělní ráno jsme si dali na snídani makovce a kakaíčko. Následně jsme se vrhli na celodopolední hru. Vedoucí zajistili několik stanovišť, kde děti podružinách přicházeli a plnili různé úkoly jako třeba uzlování, morseovku, společné dřepování, práci s buzolou a tak dále. Nakonec nám zbývalo po sobě uklidit, rozloučit se s chatou a vydat se na cestu domů. Chatu jsme si užili v krásném počtu 62 lidí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *