Ve dnech 26.-28. května si celý 12. oddíl Dohoda užíval prosluňený víkend na skautské základně VANAIVAN v Kopřivnici. V pátek odpoledne jsme se všichni sešli na Štítinském nádraží. No tedy ne úplně všichni, chyběl nám ten nejdůležitější. Matěj, který celou chatu naplánoval a pro nás přichystal měl autonehodu. Malinko nás uklidnila informace, že Matěj vyvázl pouze s lehkými poraněními a v nemocnici zůstal jen aby lékaři provedli veškerá potřebná vyšetření. Museli jsme rychle komunikovat. Matěj prostřednictvím mobilu předal Zdeňce nejdůležitější informace. Naložit zavazadla do vozíku, spočítat se, koupit jízdenky, všechny dostat do jednoho vagónu a jelo se. První přestup nás čekal v Ostravě. Zvládli jsme rychlý přesun a nastoupili do vlaku. Sice to pravdě podobně nebyl vlak, který Matěj původně určil k přesunu, protože čas odjezdu se nepatrně lišil, ale směr jsme zachovali a to je podstatné. Pak následoval ještě přestup na autobus a zase zpět na vlak. Ale co to? Zastávka Kopřivnice a my nevystupujeme? Přesně tak, naše cílová zastávka byla až Štramberk. Přece nebudeme sedět na zadku na chatě, když si můžeme udělat krásný výlet. Ještě na nádraží ve Štramberku jsme se posilnili před náročným stoupáním směr rozhledna. Nahoru a nahoru a pořád nahoru a už před námi bylo náměstí a další pauza. No a co bychom to byli za turisty, kdybychom ve Štramberku neochutnali Štramberské uši. Naše cesta pokračovala. Na rozhlednu jsme nakonec nedošli a vydali se směrem ke Kopřivnici. Protože nám chyběl Matěj a ne vždy jsme věděli kudy máme jít, cesta se trochu protáhla a my ji museli zkrátit. Myslím ale, že dětem to vůbec nevadilo. Když jsme začali scházet k městu párkrát nám musela poradit mapa, nebo kolemjdoucí. Po bloudění městem jsme k večeru konečně dorazili na místo určení a dostali vytouženou večeři. Budova i areál byl překrásný. Čajovna, společenská místnost, tématicky pomalované stěny, fotky,… . V areálu zastřešené pódium i s hledištěm, tábořiště a především venkovní posilovna a lanové překážky. Jednoduše nádhera.
Příští ráno důkladná rozcvička, snídaně, ranní hygiena a můžeme se vrhnou na program. Děti ve skupinkách postupně navštěvovaly různá stanoviště rozmístěná po celém areálu. Lukostřelba, zdravověda, znalost přírody, střelba ze vzduchovky, lanové překážky, přepalování provázku ohněm a další. Za všechny tyto aktivity skupinky získávaly body. Mezitím dorazil postrádaný Matěj a my jsme byli rádi, že je více méně v pořádku a s námi. Později odpoledne největší odvážlivci skočili takzvaný big swing, dokud vás nezachytí lano padáte v podstatě volným pádem. Večer už jen táborák, špekáčky, vtipná kulturní vložka některých dětí, kytara zpěv a pohoda. Dalšího dne svítilo sluníčko, děti hrály hry, některé z nich si ještě skočili big swing, jedli svačinu a užívali si den. Po výborném obědě, se podle rozpisu všichni jak pilné včelky pustili do úklidu. Hotovo. Teď už jen rozdat svačinu a honem na vlak. Po příjezdu již na nás čekali usměvaví rodiče, nadšení že opět vidí své ratolesti.
Chtěla bych za všechny moc poděkovat Matějovi, který vše vymyslel a nachystal a i přes komplikace dorazil za námi a víkend si s námi užil se vším všudy. Dále si náš dík zaslouží také Renata, která nás po celou dobu opatrovala jako oko v hlavě, výborně nám vařila a za celý víkend jsem na jejím obličeji nezahlédla nic jiného, než úsměv.
Zapsala: Káťa
Foto: Renča
