Výprava na Ivančenu

23. 4. 2016 se konal  výšlap k mohyle na Ivančeně. Skauti z celé republiky, ale i sousedících států, se sešli u mohyly již po sedmdesáté, aby uctili památku bratrů, kteří položili život při obraně své vlasti a doslova naplnili znění skautského slibumilovat vlast svou, Republiku československou, a sloužit jí věrně v každé době.

I náš oddíl od roku 1990 každoročně pokládá kámen na mohylu. Letos tomu nebylo jinak.
Sešli jsme se v hojném počtu. Sraz byl v Podvihově v 8 hodin, kde do autobusu nastoupili – Štěpka, Teo, Eliáš, Patrik, Natka, Zdeňka, Matěj, Klárka, Robin, Johanka, Péťa, Zuzka, Terka, Iva, Marek, Lenka a pes Bhiksu. Ve Štítině přistoupili – Aňa, Mája, Vašek a Lucka a štítiňáci – Martin, Ema, Danek, Vojta, Patrik, Michal, Kuba, Káťa, Matěj, Vláďa, Jeňa a Lukáš. Vyprovodit nás přišel Jura, který bohužel se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit. V Háji ve Slezsku přistoupil Hanys a 9 hájeckých skautů. Během cesty nás Lukáš seznámil s historii Ivančeny.
V Malenovicích se k nám přidala Šárka s dětmi Pavlínkou a Tomáškem a mužem Petrem.

O půl desáté jsme již byli všichni připravení vyrazit. Někteří to vzali přímou cestou od hotelu P. Bezruč a někteří šli delší, ale pohodlnější cestou. Před Ivančenou jsem si dali odpočinek, posvačili jsme, nakoupili odznaky a nášivky, upravili si kroje a vyrazili k mohyle, kde každý položil svůj kámen.

Ve 12 hodin začal slavnostní ceremoniál hromadným zpěvem skautské hymny. Pak proběhly projevy několika oldskautů, zakladatelů mohyly a posledních dvou žijících bratrů “ostravské třicítky”.
Nejeden z nás měl slzami zalité oči. Byly předány vyznamenání a rozloučili jsme se zpěvem České a Slovenské hymny.

Všichni jsme se vydali směrem Lysá Hora. Z Ivančeny to vypadá, že je to kousek a do kopce jenom trochu 🙂
Ale skutečnost je jiná 🙂  Zpocení a zadýcháni jsme vystáli fronty na polévky, kofoly a hranolky. Udělali společné foto u výškového bodu a vydali se dolů. Trošičku nám začalo mrholit, ale než jsme stihli vytáhnou pláštěnky, tak přestalo. Cesta na Lysou Horu – starou sjezdovkou a červená značka je nově opravena, stezka je vydlážděna kameny, tak výstup i sestup je krásně pohodlný. Potkali jsme několik lidí (mají mou poklonu) sbírajících celou trasu odpadky po nevychovaných turistech.

Dorazili jsme k útulné, trampské  hospůdce “U Veličků”, kde jsme nabrali Lukáše a Jeňu, kteří cestu na Lysou vzdali a vydali jsme se k autobusu.

Domu jsme dojeli kolem půl sedmé.

Jsem nadšená z dětí, které výpravu podnikly. Musím velice pochválit Eliáše a Natálku, kteří úplně bez řečí, stěžování si vyběhli na Lysou horu mezi prvními a to jsou teprve v první třídě!!!

Přikládám fotky více fotografů. Doufám, že se tam každý z Vás najde.

Lenka

 

weblysá

Článek iDnes

Článek České noviny

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *